41
Wóódo dɔhɔ̀ti
1 Kà beeká kàdɛ́ɛ́ ka̰há̰, kà Èsípítì wódo dɔha dɔhɔ̀ti. Ti mɛhɛká, k'ó n'hɔ̰́tà ò nɛ̀hi o yɔtí kóńsàku pà toò-ku "Nìídì" ku kóḿbɛ̀ni hḭ́ǹka. 2 K'ó dɛ́há, kà naànicɛ̰́hḭ́cí cìyehì, suucí mɔ́ncí é yɛɛ̀ni ye kóńkú mɛhɛká, é tɛ̀ni è yon míti ku bɛ̀ma. 3 Ci kú dàhàka, k'ó dɛ́há kà naànicí tɔɔcí cìyehì é tṵṵ̀na é yɛɛ̀ni ku mɛhɛká, è mɛ́hi hádí bá cì pú su-sudi dɛ́háma, kà cí tɛ̀ni é pɛɛ̀na-nà-hɔ̰ ye cececí. 4 Kà ye naànimɛ́himú é nítá nítá ye naànicɛ̰́hḭ́cí. Ye wɔ̀ni, k'ó heǹta-ní o nuǹdɔmú mɛhɛká. 5 K'ó tṵ́má dɔɔ́, é dɔha dɔhɔ̀ti tɔɔtí. Ye kú dɔhɔ̀ti mɛhɛká, k'ó dɛ́há kà pɛ̰́ɛ̰̀ yɔ̀ka yoò-fá̰à̰ti tìyehì, cɛ̰́híti mɔ́ntí kà tì tṵ́mà sudi, é pɛ́dá yɛɛ̀ni ninkà̰nkú kùcɔ̰́ kú hḭ́ǹka. 6 Ti kú dàhàka, kà tɔɔtí tìyehì mɛ̀ɛ té yɛɛ̀ni, è yòǹ yoò-fá̰a̰mú sìmɔ́mmú è fa̰á̰ è kpɛɛ́ kpɛɛ́ è yònà taafá mù dóńtà-ma kà tawee-yakú mù heé. 7 Kà ye yoò-fá̰a̰mú mɛ̀mù kpɛɛ́ kpɛɛ́-mu è fa̰á̰ fa̰á̰, é nítá nítá ye yoò-fá̰à̰ti mɛ̀ǹtì cɛ̰́hḭ̀-ti è káá bíimá sukú. Ye wɔ̀ni, k'ó tṵ́má heǹta-ní é n'hɔ̰́tà dɔhɔ̀ti-dà ò cetà dɔhú-ma. 8 K'ye weka ká̰ńyɛ̰̀ǹfa, k'òo yàma cɔ̰ha̰ dɛ́dɛ́í. K'ó yíí-ní Èsípútì Pa̰hipá wɛǹni, nà yá̰á̰sàma yam̀ma wɛǹni, é pà caka o dɔhɔ̀ti. P'oòcɔ̰́ǹ mɛ̀ɛ pú nɛdà óò caka tì tonàpu.
9 Ye wɔ̀ni-dà há̰ dɛɛ̀, ye wódo naàma yam̀ma kpɛ̰́ǹn tódà-ma nùdi, óò caka è yɔ̀: Dakpɛ̰́ǹn! N dentà-ní yenì n d'aa yetà-nà, kà mìì é pa̰á̰-sa-dà ye kú dàhàka. 10 Daadí yènì, mmí n'àa pɛ̰́ɛ̰̀-pa̰á̰pa kpɛ̰́ǹn d'aa pa̰à̰ fɔ̰́ɔ̰́di kpɛ́ɛsá, k'yáa dɔnka k'á ti cɛ̰ɛ̰́ é ti kpená kódeedí mɛhɛká, a nahà̰-ceepá kpɛ̰́ǹn de nihí-di kódeedí. 11 Ni mɛhɛká, kà tí dɔha dɔhɔ̀ti mmí nà mɔnń yèǹka kàcɔ̰́ kú mɛhɛká. Bá mɛ̀ǹǹ dɛ̀ɛ̀, k'òo dɔhɔ̀ti káá tì cakú-sa. 12 È hɔ̰́tà Hèbùdéè dapàǹn òcɔ̰́ǹ ti péé-nà ye kódeedí mɛhɛká, è de yòǹ a nahà̰-ceepá kpɛ̰́ǹn kú núǹn. Kà t'óò caka ti dɔhɔ̀ti, k'ó ti caka bá mɛ̀ǹǹ dɛ̀ɛ̀ o dɔhɔ̀ti tonàpu. 13 K'yèe niìya̰ mɛ̀ɛ pa̰ná é n'yònà ò de yè ti cakáàma kú bookú. Mmí, k'á n tɛ̰́ná n tɔmú mɛhɛká, é dúná wɛ̰̀ku a pɛ̰́ɛ̰̀-pa̰á̰pa kpɛ̰́ǹn.
Sòsɛ́fù cakáà wódo dɔhɔ̀ti tonàpu
14 Ye wɔ̀ni, kà wódo kɔ̰́ɔ̰́ nùdi, è yɔ̀ pá yíí-ní Sòsɛ́fù. Kà pá taá ò dèna-ní feǹ-fem̀ma kódeedí mɛhɛká, é kodí o yùti, k'ó cehèna nɛǹti é tɛ̀ni o pesá. 15 Ò tɛ̀ni-má-ní, ye wɔ̀ni kà wódo óò caka è yɔ̀: N dɔháà dɔhɔ̀ti-dà, òcɔ̰́ǹ há̰ pú nɛdà é n caka tì tonàpu. N há̰ yeèkaà è yɔ̀ a hɔ̰́ nɛɛ́ caka nìi dɔhɔ̀ti tonàpu, kà pà tì n'àà cakáà. 16 Kà Sòsɛ́fù óò tɛ̰́ná è yɔ̀: Yè pú péé-nà-ní n pesá dakpɛ̰́ǹn. Weèdi-dà kó nɛɛ́ caka a dɔhɔ̀ti tonàpu kà wɛ̀ɛ̀di tóní. 17 Ye wɔ̀ni, kà Fàdàɔ̰́ɔ̰̀ óò caka è yɔ̀: N dɔhɔ̀ti mɛhɛká, n dɔháà è nɛ̀hi kónsàku pà toò-ku Nìídì ku kú kóḿbɛ̀ni hḭ́ǹka-dà. 18 Ká n dɛ́há kà naànicɛ̰́hḭ́cí cìyehì, suucí mɔ́ncí é yɛɛ̀ni ye kóńkú mɛhɛká, é tɛ̀ni è yon míti ku bɛ̀ma. 19 Ci kú dàhàka, kà naànicí cìyehì tɔɔcí mɛ̀ɛ té tṵṵ̀na é yɛɛ̀ni, è mɛ́hi hádí kà ci kɔ̰́ɔ̰̀ka yòǹ sà-à, bá cì pú su-suu dɛ́háma. N mum pú dɛ́hà ci kú bookú Èsípútì teǹka mɛhɛká. 20 Kà ye naànimɛ́himú é nítá nítá ye naànicɛ̰́hḭ́cí ci yehìka. 21 Nà mɛma baàkaà, kà mù baà toó mɛ́himú mù de toó-mu cecemá, è yònà bá mù pú nítà-ma yècḭ́ḭ̀. Ye wɔ̀ni, ká n heǹta-ní. 22 Ká n tón é dɔɔ́, é tṵ́má dɔha dɔhɔ̀ti tɔɔ̀ti. Mɛnti kú mɛhɛká, ká n dɛ́há kà pɛ̰́ɛ̰̀ yoò-fá̰à̰ti tìyehì, suutí mɔ́ntí kà tì káá bíimá, é pɛ́dá yɛɛ̀ni ninkà̰nkú kùcɔ̰́ kú hḭ́ǹka. 23 Ti kú dàhàka, kà yoò-fá̰a̰mú mùyehì é yɛɛ̀ni, è yòǹ sìmɔ́mmú, è fa̰á̰ è kpɛɛ́ kpɛɛ́ è yònà taafá mù dontà-ma kà tawe-yakú mù heé. 24 Kà ye yoò-fá̰a̰mú mɛ́himú é nítá nítá ye yoò-fá̰à̰ti suutí. Ǹtɛ n cakáà-sa Pa̰hipá, p'oòcɔ̰́ǹ mɛ̀ɛ pú nɛdà é n caka tì tonàpu.
25 Kà Sòsɛ́fù óò caka è yɔ̀: A dɔhɔ̀ti yòǹ tìcɔ̰́-dà. Weèdi-dà a bɛkáà nì kpɛ̀i pa̰á̰-sa. 26 Ye naànisuucì cìyehì-ní, nà ye yoò-fá̰á̰tì suutì tìyehì-ní, yòǹ beeká kàyehì-dà. Dɔhɔ̀ti tìcɔ̰́-dà mɛma. 27 Ye naànimù mùyehì mɛ̀mù mɛ̀ɛ dentà é yɛɛ̀ni-mù-ní, è mɛ́hi hádí bá è pú su-sudi dɛ́háma, nà ye yoò-fá̰a̰mù mùyehì mɛ̀mù fa̰á̰ fa̰á̰-mù-ní è kpɛɛ́ kpɛɛ́ nà tawe-yakú kú nɔɔ̀ti, yòǹ kòni beeká kàyehì-dà. 28 K'yé n'yònà n cetà àà hḭ́mpú, dakpɛ̰́ǹn: Weèdi-dà a bɛkáà nì kpɛ̀i pa̰á̰-sa. 29 Beeká kàyehì mɛ̀ǹkà pení-kà-ní mɛnkà, diití pɛdáma beeká-dà kó n'dɛɛ̀ Èsípútì teǹka wɛǹni mɛhɛká. 30 Mɛnka kú dàhàka, kà kòni beeká kàyehì é dúní, kà nìi wɛǹni dúí ye diisàti beeká, mìì tee-sá diití kó dóńtá-ma yɔtí mɛhɛká. 31 Nì kó n'kpenì-ma dɛ́dɛ́í, bá nìì koò pú kó deǹta è yɔ̀ diisàti de pɛdà beeká kàcɔ̰́kà. 32 Ye dɔhɔ̀tì àà tóní cɔ̀ku màdɛ́ɛ́, è kpɛ̀i áa bɛka è yɔ̀ Weèdi-dà hḭ́nà mɛma ye kú niì-ní, nì mɛ̀ɛ pú kó yóka éè pa̰ná. 33 Yè kó n'yòmà mɛma dakpɛ̰́ǹn, pɛha nìdo kà wɔ̀ni kadí, k'ò ní n'káá yammàhàsàdi nà yaǹfòùma, óò kɔ̰́ɔ̰́ kpɛ̰́ǹti Èsípútì teǹka hḭ́ǹka. 34 É tṵ́má yídá pɛha diicáhàpa. Ye wɔ̀ni, ye beeká kàyehì diití kó pɛdá-ka mɛhɛká, kà pá n'cáhú Èsípútì diití wɛǹni hḭ́ǹka, niìya̰ yècɔ̰́ yènùm̀ mɛhɛká. 35 Pá tíká, ye beekà mɛ̀ǹkà pení-kà-ní è kó n'sudi, ka diití wɛǹni. Pá hutá yɔtí bɔɔ̀ka wɛǹni mɛhɛká, pɛ̰́ɛ̰̀ yɔ̀ka é n'ceí-nà ye wɔ̀nì-ní. Pá hḭn mɛma a nɔ̀ǹfa mɛhɛká dakpɛ̰́ǹn, 36 k'yé teha kà dimá m'péé Èsípútì teǹka mɛhɛká, é n'hḭ́ḭ́ é n'ceí-nà ye kòni beeká kàyehì. Mɛma, kòni kó yentá-ma yɔtí.
Sòsɛ́fù hḭn wódo sɔ̰̀ǹkànɔ̀ku
37 Kà Sòsɛ́fù wɛmá naaka Èsípútì wódo n'ɔ̀ɔ sɔ̰̀ǹkànɔ̀ti. 38 K'ó caka o sɔ̰̀ǹkànɔ̀ti è yɔ̀: Ti kó tṵ́má nɛɛ́ dɛ́há-dà nìdo k'ò yònà mɛnǹ, kà Weèdi sèèdi péé o hḭ́ǹka? 39 K'ó caka Sòsɛ́fù è yɔ̀: Weèdi aa kɔ̰́ɔ̰̀-mà yá̰á̰mà miì kú wɛǹni hḭ́ǹka, òcɔ̰́ǹ koò pú péé mɛ̀ǹǹ káá-ko yammàhàsàdi nà yaǹfòùma áa tɛ̀i. 40 Fɔ̰́ń-dà kó n'yòǹ yìkàǹyìdo n tenkà-ní. A nùdi-dà n nìku wɛǹni kó n'tṵ̀n-má. Wóòti kátàda cɔ̰́ɔ̰̀di-dà kó n'tee, kà m'aa wɛhi-nà. 41 K'ó tṵ́má óò caka è yɔ̀: M'aa kɔ̰́nì kpɛ̰́ǹti-dà yenì-ní, Èsípútì teǹka wɛǹni hḭ́ǹka. 42 Ye wɔ̀ni, k'ó fḭ́dá-ní o wóo-mámú, é mù fḭ́á̰ Sòsɛ́fù nɔ̀ku há̰ḿbíifá. É yídá pɛha wóo-nɛǹti, óò báná. É tódá wúdó dákáti, é yíná o fɔ̰̀ɔ̰kú. 43 Ye wɔ̀ni, óò dìka wóo-sa̰n-dawɛ́ɛ̀ku dɛ́ɛ̀ku hḭ́ǹka, mɛ̀ǹkù de tohú-ku o sɔ̰̀ǹkànɔ̀ku mɛ̀ǹkù tṵ̀n-kú-ní o dàhàka. Kà nììpa é nihí o yìhìka è tonà: Hìu-nà dúùka. Mɛmá kú bookú-dà wódo kɔ̰́ɔ̰̀-ma kpɛ̰́ǹti Sòsɛ́fù Èsípútì teǹka hḭ́ǹka. 44 Ye kú dàhàka, k'ó tṵ́má caka Sòsɛ́fù è yɔ̀: Mmí-dà baà kó n'yòǹ wódo, k'à tṵ̀n. Èsípútì tenkà mɛhɛkà, òcɔ̰́ǹ koò pú kó nɛɛ́ yoòda nɔ̀ku yoo é pádá kṵmbɔ̀di kà fɔ̰́ń p'óò pɛ̰ḭ nùdi. 45 Ye wɔ̀ni, k'óò pa̰a̰ yèdi nà Èsípútì wɛmá mɛhɛká, è yɔ̀: Sàfùná-Pànɛ̀áà. K'ó yídá pɛha poòo, kà p'òò tonà Àsìnáà óò kɔ̰́ɔ̰́. Ye bíipoòta báàa de yòǹ dɔ̀hɔ̀di kpɛ̰́ǹn-dà Ónì yɔtí mɛhɛká, kà p'òò tonà Pòtí-fèdáà. Ye kú dàhàka-dà, kà Sòsɛ́fù há̰ tódá wóòti Èsípútì teǹka hḭ́ǹka. 46 Ò de káá beeká púta̰a̰-dà, pà de ò tɛɛ̀ tḭ́ń wɔ̀ni wódo pesá. K'ó yɛɛ̀ni ye pesá é hédá wódo, è há̰ cèn é dɛ́há Èsípútì teǹka wɛǹni.
47 Ye beeká kàyehì, diití de kó pɛdá-ka mɛhɛká, kà teǹka mɛ̀ɛ teha diití sàma. 48 Kà Sòsɛ́fù tíkáná ye beeká diití wɛǹni, Èsípútì teǹka mɛhɛká. Yɔɔsàti wɛǹni mɛhɛká, k'ó pa̰á̰ bɔɔ̀ka. Ye wɔ̀ni, è té tíká diití mɛ̀ǹtì de yɛɛ̀hu-tí-ní ye yɔɔsàti yɔɔ-bíímú mɛhɛká, é tì hutá ye bɔɔ̀ka mɛhɛká. 49 K'ó tíkáná pɛ̰́ɛ̰̀ yɔ̀ka sàma mɔ́ma, hádí é yó hɛ̰ka ka bɔɔ̀ka kam̀má, mìì tee-sá kà de có-cóú è yònà hà̰à̰hi-dà.
50 Kòni bencecedí de kó n'kó cetá-ma, kà Sòsɛ́fù poòo Àsìnáà ò pɛdà bíídahí hìdɛ́ɛ́-dà. 51 K'ó cetá o Pɔ̀ɔ yèdi è yɔ̀: Mànàséè. Ò de kpɛ̀i n'yɔ̀ ye pesà-ní, è yɔ̀: Weèdi hédà ká n dúí n náńkú wɛǹni, nà n hɔ̰́ɔ̰́tà-kpɛ́ɛpá wɛǹni n héè-pa-ní. 52 K'ó pa̰a̰ o Sàbí mɛnn yèdi è yɔ̀: Èfààyímù. Ye wɔ̀ni, è yɔ̀: Weèdi n pɛ̰ḭ bííhí, yɔtí n dii-tí kú mɛhɛká náńkú dɛ́dɛ́í.
53 K'yèe beeká kàyehì, diití de kó pɛdá-ka Èsípútì teǹka mɛhɛká é ka̰há̰. 54 Ye wɔ̀ni, k'yèe beeká kàyehì kòni kpɛ́ɛká cetá, é n'yònà Sòsɛ́fù baà de hḭ́mpú. Heèka tɔɔ̀ka wɛǹni mɛhɛká, kà kòni pidá. Èsípútì kú teǹka mɛhɛká, kà dipú péé. 55 Kòni yeé-nà tḭ́ń daadí Èsípútì yam̀ma, kà pá tɛ̀ni dɛ́há wódo óò kɔń-nà è yɔ̀ ó pà pa̰a̰ dipú. K'ó pà caka è yɔ̀: Taá dɛ́há-nà Sòsɛ́fù, k'ò hḭ́mpú kà nɛ́ tṵṵ̀na mɛma. 56 Kòni-dà de dɛɛ̀ Èsípútì teǹka wɛǹni mɛhɛká. Kà Sòsɛ́fù kpetá ye diití bɔɔ̀ka wɛǹni, é yɛɛ-nà Èsípútì nìku pɛ̰́ɛ̰̀ yɔ̀ka. Nà mɛma baàkaà, kòni baà de wɛdì-í-dà è káá Èsípútì teǹka mɛhɛká. 57 Heèka tɔɔ̀ka wɛǹni de tɛɛ̀hu-ní Èsípútì teǹka mɛhɛká-dà, è don pɛ̰́ɛ̰̀ yɔ̀ka Sòsɛ́fù pesá, mìì tee-sá kòni-dà de tohi sàma teǹka nà ka nùdi.