12
Núǹtiyɛ̀ɛ̀ma kúúdi hḭ́nápu
1 Kà Kɔ́yɔ̀ɔ é caka Mɔ̀yísì nà Ànɔ́ɔ̀ Èsípútì teǹka mɛhɛká è yɔ̀: 2 Weedì mɛnì kó n'yòǹ nɛ pesá weèka, nà benní weèdi cecedí-dà. 3 Taá é caka-nà Ìsìdàyɛ́dì nìku è yɔ̀: Weedì mɛnì, ni dapítadí daadí, hɔ̰́ɔ̰́tà-dakpɛ̰́ǹn wɛǹni é pɛha hɔ̰ɔ̰̀bíidí yoo bɔbíidí. 4 Kà hɔ̰́ɔ̰̀ta nìpa pú wɛhi è kó nɛɛ́ dii nɔtá é tà yɔ̀a, kà pá cɔ́ɔ́ pa dentɔɔ̀pa pà yɛń-nà-pa dɔ́ɔ́di sá̰á̰pu é taá pà pɛ́ɛ́-nà, kà pá pɛha nɔtá pà kó nɛɛ́ dii-tá é tà yɔ̀a. 5 Ye hɔ̰ɔ̰̀bíidí kó n'yòǹ dadí-dà, é n'káá benní nìcɔ̰́, é n'kɔ́ɔ́ sá̰ǹni nìcɔ̰́nì. Nɛ kó nɛɛ́ pɛha-á-ma hɔ̰ɔ̰̀bíidí yoo bɔbíidí. 6 Nɛ́ nì hḭ́ná háá ye weedì ni dapíì-nàhidí daadí. Ye kú daadí yohokú k'yè kà̰à̰ku-ní, Ìsìdàyɛ́dì nìku wɛǹni é hɛ̰dá kù bàtà-di. 7 Nɛ́ tódá ni hḭ̀ma é mà kɔdá hɔ̰́ɔ̰́hí há̰nùka cɔ̀ka dɛcí pà tṵnà-ci bɛ́ɛ́cí, nà hḭ́ńkà kpɛ́kú mɛ̀ǹkù ci cɛ̰ɛ̰́-ku. Nɛ́ mà hḭn hɔ̰́ɔ̰́hí pà kó nì dii-hí wɛǹni mɛhɛká. 8 Nɛ́ pṵ́ná ye màǹci kà cí bii, kà nɛ́ cì cécí ye yèǹka kà cɔ̰́ɔ̰̀di mɛhɛká nà pɛ̰́ɛ̰̀pa mɛ̀m̀pà kɔ́ɔ́-pa yòmu yíkànasá, é pɛ́ɛ́-nà míitohití. 9 Nɛ pú yònà é cì cecí ci bɛ́ńcí yoo é cì sɛ̀ha. Àmá nɛ́ yònà é cécí nɔtá pà pṵ́nà-ta-dà nà ta yuudí, nà ta tààka, é pɛ́ɛ́-nà ta mɛka-kpɛ́ɛsá wɛǹni. 10 Nɛ pú yònà é sɔ̰́ńtá yècɛ̰́ɛ̰̀ háá kṵ́ńweǹni. Kà mìì sɔ̰́ńtà-sa, k'yè wekáà ká̰ńyɛ̰̀ǹfa kà n'ɛ́ɛ̀ tɔ̀n. 11 Ǹtɛ nɛ kó cì dikamá kú bookú: Nɛ́ n'cɛ̰́ṵ́ nɛ báatí nawɔ̰̀ǹfa nɛ kɔɔ̀ka, é n'fḭ́ḭ́ nɛ nɛ̀ùti, é m'púsí nɛ ya̰kú nɛ nɔ̀ku mɛhɛká, ye wɔ̀ni é cì dii feǹ-fem̀ma. Ye kó n'yòǹ núǹti yɛ̀ɛ̀ma kúúdi-dà nɛ kó ya̰nkà-di mmí Kɔ́yɔ̀ɔ n kpɛ́mú.
12 Ye kú yèǹkà-dà n kó cèn-má Èsípútì teǹka wɛǹni mɛhɛká, é kɔ̀ù Èsípútì yam̀ma bíidacecehí nà pa nɔtí bíidaceceká. Ma kú bookú-dà mmí Kɔ́yɔ̀ɔ, n kó bɛka-má n nɔɔ̀ti Èsípútì wàci é cì kɔ̰́ɔ̰́ yetádi. 13 Hḭ̀ma-dà kó n'yòǹ yḭdó hɔ̰́ɔ̰́hí nɛ kó m'péé-hi kú mɛhɛká. Kà n kɛ̰hɛdi è mà dɛ́hà, n pú kó nɛɛ̀hi, n kó ha̰tá-ma, k'yé teha kà nɛ́ fḭ́tá kṵ́mú fá̰kápàma n kó wɛ́í-ma-ní Èsípútì hḭ́ǹka.
14 Nɛ té kó deǹta-á-ma ye daadì kpɛ́mú beeká wɛǹni é ya̰nkà kúusàdi n kpɛ́mú. Yè kó n'yòǹ n kpɛ̰́ǹti nùùka n nɛ kɔ̰́ɔ̰̀-ka-dà kà kà kɔ́ɔ́ é yɔ̀ɔ, kà nɛ kó kà n'tṵ̀n wɔ̀ǹci wɛǹni mɛhɛká.
Pɛ̰́ɛ̰̀pa mɛ̀m̀pà kɔ́ɔ́-pa yòmu yíkànasá kúúdi
15 Kà Kɔ́yɔ̀ɔ é sɔ̰kadá è yɔ̀: Nɛ kó n'káá daàa kàyehì-dà è cákámú pɛ̰́ɛ̰̀pa mɛ̀m̀pà kɔ́ɔ́-pa pɛ̰́ɛ̰̀ yòmu yíkànasá. É cetá-nà dacecedí, pɛ̰́ɛ̰̀ yòmu yíkànasá koò pú yònà é m'péé nɛ hɔ̰́ɔ̰́hí mɛhɛká. Ye kú daakà mɛhɛkà, é tódá dacecedí háá dayehìdí, kà nìi cécí pɛ̰́ɛ̰̀ mɛ̀ǹǹ káá-ko yòmu yíkànasá, pà k'óò dèna-á-ma Ìsìdàyɛ́dì cɔhɔ̀ka. 16 Dacecedí nà dayehìdí, nɛ́ pa̰á̰ tíkásàma é n duntà. Ka kú mɛhɛkà, nɛ pú yònà é pa̰á̰ tɔmú mùcɔ̰́mù, kà dipú nɛ kó dii-pú cɔ̰́ɔ̰̀di kú bénáma-dà pú dɛɛ̀. 17 Nɛ té ya̰nkà ye pɛ̰́ɛ̰̀pa mɛ̀m̀pà kɔ́ɔ́-pa yòmu yíkànasá kúúdi é deǹta daadí n denà-di nɛ nìku Èsípútì mɛhɛká. Nɛ té dii kúúdi ye daadì wɔ̀ǹci wɛǹni mɛhɛká, k'yé n'kɔ́ɔ́ yɔ̀amá. Kpɛ̰́ǹti nùdi n nɛ hḭ́nà-di-dà ye pesà-ní. 18 Cḭ̀ma cecemá, ma dapíìnàhidí yohokú, nɛ kó n'cákámú pɛ̰́ɛ̰̀pa mɛ̀m̀pà kɔ́ɔ́-pa-dà pɛ̰́ɛ̰̀ yòmu yíkànasá háá nà ma daàka púdɛ́ɛ́ nà nìcɔ̰́ daadí yohokú. 19 Daàa kàyehì mɛhɛká, pɛ̰́ɛ̰̀ yòmu yíkànasá pú yònà é m'péé nɛ hɔ̰́ɔ̰́hí mɛhɛká. K'òòcɔ̰́ǹ dii dimá kà mà káá pɛ̰́ɛ̰̀ yòmu yíkànasá è yòǹ Ìsìdàyɛ́dì yaǹn yoo cà̰ǹn, kà n'ɔ́ɔ̀ dèna Ìsìdàyɛ́dì cɔhɔ̀ka. 20 Nɛ pú yònà é dii yècɛ̰́ɛ̰̀ k'yè káá pɛ̰́ɛ̰̀ yòmu yíkànasá. Nɛ kó kaàdi-sá wɛǹni, nɛ yònà é n'cákámú pɛ̰́ɛ̰̀pa mɛ̀m̀pà kɔ́ɔ́-pa-dà pɛ̰́ɛ̰̀ yòmu yíkànasá.
Núǹtiyɛ̀ɛ̀ma kúúdi sɔ̀do
21 Kà Mɔ̀yísì é yíí Ìsìdàyɛ́dì kpɛ̰́m̀ma é pà caka è yɔ̀: Taá é pɛha-na hɔ̰ɔ̰̀dabíiká yoo bɔdabíiká mɛ̀ǹkà kó n'sà-nà-ka nɛ hɔ̰́ɔ̰́hí nìpa dɔ́ɔ́di, é kà hɛ̰dá é ya̰nkà núǹti yɛ̀ɛ̀ma kúúdi. 22 Nɛ́ pɛha teecí pà toò-ci Ìsɔ́pùa, è té cì fɛ̰̀ǹta ye nɔtá hḭ̀ma nɛ cekadà-ma caadí mɛhɛká, é mà kɔdá hɔ̰́ɔ̰́hí há̰nùka dɛcí bɛ́ɛ́cí kpɛ́cí nà hḭ́ńkà kpɛ́kú. Ye kú dàhàka, òcɔ̰́ǹ koò dá yɛ̀dì tapaàdi háá nà kṵ́ńweǹni káńyɛ̰̀ǹfa. 23 Kɔ́yɔ̀ɔ kó n'centì tḭ́ń wɔ̀ni Èsípútì mɛhɛká è pà kɔ̀ùdì, k'ò dɛ́há hḭ̀ma nɛ hɔ̰́ɔ̰́hí há̰nùka dɛcí hḭ́ǹka ò té kó hì yentá́-ma, ò pú kó hédá kà mɛ̀ǹǹ kɔ̀ùdì-ko é dúú nɛ hɔ̰́ɔ̰́hí mɛhɛká é nɛ kɔ̀ù. 24 Ye Weèdi kpɛ̰́ńtìnùkà-dà nɛ kó n'tṵ̀n-má, nɛ́na nà nɛ yaàbíiká k'yé n'kɔ́ɔ́ yɔ̀ɔmá. 25 Nɛ kó dúú tḭ́ń wɔ̀ni teǹka Kɔ́yɔ̀ɔ hḭ́nà nùdi è yɔ̀ ò kó nɛ pa̰a̰-ká kú mɛhɛká, ye kú dɔ̀hàdì-dà nɛ kó m'pa̰kú-ma. 26 K'yè yònà nɛ bííhí nɛ békáà é hḭ́n: Badà tee kà nɛ pa̰kú ye dɔ̀hɔ̀dì? 27 Kà nɛ́ hì tɛ̰́ná è yɔ̀: Núǹtiyɛ̀ɛ̀ma kúúdi dɔ̀hàdi-dà ti pa̰kú-ma Kɔ́yɔ̀ɔ kpɛ́mú. Ìsìdàyɛ́dì bííhí de péé tḭ́ń daadí Èsípútì mɛhɛká, kà Kɔ́yɔ̀ɔ kɔudì Èsípútì yam̀ma é yentá ti kú hɔ̰́ɔ̰́hí, ò pú ti kɔù.
Ye wɔ̀ni, kà Ìsìdàyɛ́dìpa é hìu dúùka é dɔɔ́ háá-nà teǹka é duntà Kɔ́yɔ̀ɔ. 28 Mɛmá-dà, kà Ìsìdàyɛ́dì bííhí é ka̰há é tɛ̀i é pa̰á̰ pápáí Kɔ́yɔ̀ɔ de cakáà-sa wɛǹni Mɔ̀yísì nà Ànɔ́ɔ̀.
Fá̰kápàma pítamá: Pɔ̀ɔpá kṵ́mú
29 Yèǹkà cɔ̀hàka, kà Kɔ́yɔ̀ɔ é kɔ̀ù Èsípútì Pɔ̀ɔpá wɛǹni, é cetá nà Fàdàɔ̰́ɔ̰̀ Pɔ̀ɔ mɛ̀ǹǹ de kó wáńtá kaàdi-kó o wóo-kàtàda, nà kódekpenáku kóoó, é pɛ́ɛ́-nà pa nɔtí bíídaceceká. 30 Ye yèǹka, Fàdàɔ̰́ɔ̰̀ n'ɔ̀ɔ sɔ̰̀ǹkànɔ̀ti nà Èsípútì yam̀ma wɛǹni, kà pá yídá kà kpíi-dawòka é tódá mìì tee-sá, hɔ̰́ɔ̰̀ta tàcɔ̰́tà de pú péé è kɔ́ɔ́ kpíìo. 31 Ye yèǹka ka cɔ̰́ɔ̰̀di mɛhɛká, kà Fàdàɔ̰́ɔ̰̀ é yíí Mɔ̀yísì nà Ànɔ́ɔ̀ é pà caka è yɔ̀: Yíí-nà é yɛ̀ɛ̀ n nìkù cɔhàkà, nɛ́na nà Ìsìdàyɛ́dìpa wɛǹni, é taá duntà Kɔ́yɔ̀ɔ k'yé n'yònà nɛ mà hḭ́mpú. 32 Tóó-nà nɛ nɔtí wɛǹni sàti nà sàm̀mɔ́ǹti k'yé n'yònà nɛ mà hḭ́mpú é ka̰há. Nɛ há̰ cɔhà nɛ Weèdi kà ní n kóná.
33 Kà Èsípútì yam̀ma é pɛ̰́kapa Ìsìdàyɛ́dìpa è yɔ̀ pá yɛ̀dì fem̀ma pa teǹka mɛhɛká mìì tee-sá, pà de maàhu è tonà pà kó kpíí-ma pa wɛǹni. 34 Ye kpɛ́mú-dà tee kà Ìsìdàyɛ́dìpa de é tódá pa pɛ̰́ɛ̰̀ yòmu kà mù butà è pú pa̰à̰ pɛ̰́ɛ̰̀ yòmu yíkànasá. Pa de mù pɔ̰à̰ nà̀ mu caàka pa nɛǹti mɛhɛká-dà é bukadá é ka̰há-nà.
35 Ye de hɔ̰́tà Ìsìdàyɛ́dìpa pa̰à̰-á̰-ma Mɔ̀yísì de pà hḭ́mpú. Pà de cɔɔ̀haà-á-ma Èsípútì yam̀ma wúdó nɛǹti, nà díi-máàti kpɛ́ɛtí, nà báatí. 36 Kà Kɔ́yɔ̀ɔ é hédá kà Ìsìdàyɛ́dìpa é dɛ́tá yuudí Èsípútì yam̀ma pesá, kà pá pà pa̰a̰ pà de pà cɔ̀haà-sa wɛǹni. Ma kú bookú-dà Ìsìdàyɛ́dìpa de kodà-ma Èsípútì yam̀ma kpààti wɛǹni.
Èsípútì teǹka yɛ̀ɛ̀ma
37 Ye kú dàhàka, kà Ìsìdàyɛ́dìpa é yídá Hàdàmùsɛ́sì yɔtí, é ka̰há yɔbíisá pà toò-sa Sùkɔ́tì. Pa dɔ́ɔ́di de yɔ̀ɔ-ɔ́-ma niìdaapá tohìka kɔ̀ɔnà kɔ̀ɔ̀ mɛ̀m̀pà kó nɛɛ́ é cèn-pá, é m'bàsí poòpa nà bííhí. 38 Kà pá tódá pa nɔtí kà tì wɛhi sàma: Pa hɔ̀ci, pa bɔhí nà pa nɛ̀ci, é n'kɛ̰hɛdi, kà boocí dɔ́ɔ́di nìpa é pà nɛ̀ǹta. 39 Kà pá tódá pɛ̰́ɛ̰̀ yòmu pà de butà-pu-ní Èsípútì mɛhɛká kà mù kɔ́ɔ́ yòmu yíkànasá é pɛ̰́ńtá pɛ̰́ḿpɛ̰́ǹti, mìì tee-sá, pà de pà bɔ̀haà Èsípútì mɛhɛká k'yèe yòmu mum pú yídà, pà mɛ̀ɛ de pú nɛɛ̀ é pɛha pa cà̰ǹku dipú.
40 Ìsìdàyɛ́dì nìku de pa̰à̰ beeká kɔ̀ɔnà nàhì nà púta̰a̰-dà Èsípútì mɛhɛká. 41 Ye beeká kɔ̀ɔnà nàhì nà púta̰a̰ cɛ̰nà tḭ́ń daadí mɔ́ń-mɔ́nní, kà Kɔ́yɔ̀ɔ nìku é yɛ̀dì cóńcódi Èsípútì mɛhɛká. 42 Kɔ́yɔ̀ɔ de péé-nà o nìku-dà ye yèǹka ka wɛǹni, è kpɛ̀i é kù dèna Èsípútì mɛhɛká. Ye kú kpɛ́mú-dà tee, wɔ̀ǹci wɛǹni mɛhɛká, Ìsìdàyɛ́dì nìku pú yònà̀ é dɔɔ́-ma ye kú yèǹkà, mìì tee-sá mɛnń-dà kà tee kà pà k'óò n'dùǹti.
Weèdi kpɛ̰́ǹti nùùka núǹti yɛ̀ɛ̀ma kúúdi dipú hḭ́ǹka
43 Kà Kɔ́yɔ̀ɔ é tṵ́má é caka Mɔ̀yísì nà Ànɔ́ɔ̀ è yɔ̀: Ǹtɛ Weèdi kpɛ̰́ǹti nùùka núǹti yɛ̀ɛ̀ma kúúdi hḭ́ǹka: Cà̰ǹn òcɔ̰́ǹ pú yònà é dii ni dipú. 44 Núndeho pà dontà-ko nà dící, nɛ k'óò ca̰ntá-ma k'ó nɛɛ́ é mù dii. 45 Cà̰ǹn mɛ̀ǹǹ pɛ́ɛ̀ nɛ péé-nà-ko yoo mɛ̀ǹǹ dehu-ko è kó tà̰ǹta dící, pa dɛ́ɛ́dì pú yònà é mù dii. 46 Nɛ kó cécí ye kúúdi màǹci hɔ̰́ɔ̰̀ta mɛhɛká-dà, nɛ dá cì deèna-ní tapaàdi. Nɛ mɛ̀ɛ dá pɔ́dá ci kɔ̰́ɔ̰́di nìcɔ̰́nì. 47 Ìsìdàyɛ́dì nìku wɛǹni yònà é ya̰nkà-á-ma ye núǹtì yɛ̀ɛ̀mà kúúdì. 48 Kà cà̰ǹǹ mɛ̀ǹǹ pɛ́ɛ̀ nɛ péé-nà-ko kpɛ̀i é ya̰nkà ye kúúdì Kɔ́yɔ̀ɔ kpɛ́mú, o hɔ̰́ɔ̰́tà daapá wɛǹni yònà é ca̰ntá-ma. Ye kú dàhàka, ò kó nɛɛ́ é nì yà̰ǹkà-á-ma é n'yònà Ìsìdàyɛ́dì yaǹn. Tayóòku yaǹn pú yònà é dii ni dipú. 49 Ìsìdàyɛ́dì yaǹn nà cà̰ǹn mɛ̀ǹǹ pɛ́ɛ̀ nɛ péé-nà-ko kó n'fòù Weèdi kpɛ̰́ǹti nùùka kàcɔ̰́ kú hḭ́ǹka-dà.